Matka – královna
- je včelí samice s vyvinutými vaječníky
- měří 20 – 25 mm
- průměrná váha oplozené matky je 225 až 290 mg
- matkou se stane včela, která je krmena mateří kašičkou, bohatou na živiny
- vyvíjí se dokonalou proměnou v buňce, nazývané matečník
- líhne se 16. den od položení vajíčka
- larvička zvýší v prvních pěti dnech svou hmotnost až 2200x
- žije průměrně 3 až 5 roků
- v době jarního rozvoje naklade okolo 2500 vajíček denně
- průměrné váze matky odpovídá váha přibližně 1500 vajíček
- roční výkon kladoucí matky se odhaduje na 150 000 až 200 000 vajíček
- dobrá matka produkuje ročně vajíčka ve váze 100x až 130x větší, než sama váží
- v prvních dvou letech života je intenzita kladení vajíček největší
- nemá orgány ke sběru medu ani hltanové žlázy, musí být krmena včelami
- jedno nakrmení matky trvá asi 2 a půl minuty a pak naklade 150 až 200 vajíček
- kvalita matky je posuzována podle intenzity kladení a souvislosti zakladené plochy
- staré nebo málo kladoucí matky je nutno vyměnit
- podle původu rozeznáváme matky rojové, z tiché výměny, náhradní, vychované
Trubec
- je včelí samec, rodící se partenogeneticky z neoplozených vajíček
- měří 15 až 17 mm a váží okolo 220 mg
- líhne se 24. den od položení vajíčka
- nemá žihadlo
- ve včelstvu žije podle síly včelstva 500 až 2000 trubců
- tvoří ve včelstvu konsolidovanou společnost
- jedinou úlohou je oplození matky
- po 8. až 15. dnu jsou říjní a vyletují 3 až 5× denně na snubní lety
- oplodňují matky za letu na shromaždišti trubců ve výšce 10 až 30 m
- shromaždiště trubců je těžko zjistitelné a jak je nacházejí matky není dosud jasné
- matka se páří průměrně s 8 až 10 trubci v jednom až třech výletech
- po oplození matky padá trubec mrtev na zem
- žije 5 až 6 týdnů
- v úlu žijí trubci nečinně a jsou živeni včelami
- v podletí přestávají včely trubce krmit, ti slábnou, jsou z úlu vyhnáni a hynou
Včela – dělnice
- je včelí samice se zakrnělými pohlavními orgány, takže nemůže být oplodněna
- pokud není ve včelstvu matka, může klást neoplozená vajíčka, říká se jí trubčice
- měří 12 až 14 mm
- váží okolo 100 mg, tzn. 10 000 včel váží cca 1 kg
- vyvíjí se dokonalou proměnou: vajíčko – larva – předkukla – kukla – včela
- líhne se 21. den od položení vajíčka
- dělba práce ve včelstvu je vzhledem k tělesnému vývoji instiktivně řízena:
- čistička – v prvých 3 dnech života čistí buňky
- krmička – 4. až 6. den krmí 4denní a starší plod medem, pylem a vodou
- kojička – 7. až 12. den krmí nejmladší plod a matku krmnou kašičkou
- stavitelka – 13. až 17. den zpracovává výměšek voskotvorných žláz a staví plásty
- strážkyně – 18. až 20. den chrání česno a orientačně se zalétává
- létavka – od 21. dne nosí do úlu vodu, pyl, nektar a medovici
- v době intenzivní činnosti žije 6 až 8 týdnů
- na podzim zůstává bez činnosti a přežívá 8 až 9 měsíců
- předává ostatním včelám informace o zdroji potravy specifickými pohyby tzv. tanečky
- komunikuje pomocí feromonů:
- pohlavní – mateří látka láká říjné trubce, působí na potlačení rozvoje vaječníků dělnic
- poplašný – vyvolává útočnost
- značkovací – značkování česna, aby nebloudily, značkování nalezeného zdroje snůšky
- shromažďovací – feromon matky vytváří soudržnost a chod včelstva
- povrchový – vonné látky pro poznávání sounáležitosti
- plodový – stimulace přínosu pylu a nektaru do úlu
- létá rychlostí 8 m za sek., tj. asi 29 km za hod.
- létavka navštíví 800 květů za hodinu
- z jednoho letu při silné snůšce přinese asi 40 mg sladiny
- na 1 gram medu musí navštívit 7 000 květů
- životní dílo 1 včely je půl čajové lžičky medu
- na 1 kg medu uletí včely 280 000 km, tj. 7× kolem rovníku
- zahuštění sladiny na med trvá přibližně 108 hodin, tj. 4 a půl dne
- na vzdálenost 2 km a zpět spotřebuje během letu 1,6 mg sladiny
- po návštěvě květů přenáší na těle 2 až 2,5 miliónu pylových zrn
- za letu stírá z chloupků pyl, vytváří rousky a ukládá je do košíčků na zadních nohou
- k vytvoření páru pylových rousků musí navštívit asi 80 květů
- silné včelstvo může donést za den až 1 kg pylu
- do 1 buňky ukládá 0,3 g pylu, což postačí k výživě plodu 2 včel
- v buňce hlavou udusává pyl, pokryje medem aby mléčně zkvasil a byl stravitelný
- vosková šupinka, vytvořená na voskotvorném zrcadélku, váží 0,3 až 1,2 mg
- na 1 kg vosku je zapotřebí 1 až 3,5 miliónu voskových šupinek
- včelstvo spotřebuje za rok 24 až 36 kg zpracovaného pylu
- včelstvo spotřebuje jen pro sebe za rok 70 kg medu
- včelstvo musí donést do úlu ročně okolo 150 litrů vody
Včelstvo
- v zimě včelstvo hučí, když má nedostatek vzduchu
- v jedné uličce přezimuje cca 400 g včel
- vyzimované včelstvo by mělo mít 15 000 včel, na vrcholu činnosti až 50 000 včel
- na 1 dm2 plástu je oboustranně 800 buněk
- včelstvo je bodavé, chystá-li se matka ke snubnímu letu
- vítr, bouřka, mlha, chlad snižují pracovní energii a včelstvo je bodavé
- včely nesnášejí většinu vůní a pachů, zejména pot, mají však rády vůni šalvěje, máty, citronu, propolisu, pryskyřice a jedlového jehličí
- mřížkou s velikostí otvoru 4,2 mm matka ani trubci neprojdou
- od poloviny července by se již neměly tvořit umělé roje
Různé
- po opylení přestanou květy ronit nektar a ztrácejí vůni
- ve 3,5 dm2 oboustranně zavíčkovaných zásob je cca 1 kg medu
- na čajovou lžičku se vejde 30 g medu
- mezistěna se do rámku vkládá tak, aby boční stěny (a tedy špičky buněk) byly svislé
- vzdálenost rámku od stěny úlu menší než 7 mm včely tmelí, větší než 10 mm prostavují
- vosk taje při teplotě 63°C
- jeden květ jabloně obsahuje okolo 100 000 pylových zrn, jedna jehněda lísky okolo 6 000 000 pylových zrn
- ze 100 g pylu můžeme získat tolik základních aminokyselin, jako asi z 0,5 kg masa nebo 7 vajec
- na čajovou lžičku se vejde 5 g suchého pylu